Daník má svou hlavu, a když se rozhodl, že se nechá vyfotografovat jako jeho bráška, tedy levitující nad zemí, bylo potřeba neváhat a dokud jeho zájem trval připravit rychle scénu a výbavu pro fotografování. Našel jsem tedy volné místo v obývacím pokoji, nainstaloval zábleskové světlo a pořídil několik fotografií. K závěru fotografování Daník souhlasil, že se nechá zvěčnit i se svým tatínkem. Na této jejich společné fotografii popíši postup tvorby fotografie s levitací.

Nafocené fotografie, tedy scénu s portrétem a poté scénu zcela prázdnou, jsem vyvolal v Lightroomu a načetl je jako vrstvy do Photoshopu. Při fotografování jsem použil stativ, ale i tak byly fotografie navzájem trochu pohnuté. Nejspíš jsem si mezi pořízením snímků do stativu trochu drknul. To naštěstí není pro Photoshop žádný velký problém. V panelu Layers (Vrstvy) jsem obě vrstvy označil

a zvolil jsem příkaz Auto-Align Layers (Automatické zarovnání vrstev) v menu Edit.

V dialogovém okně stačí ponechat defaultní nastavení a stisknout tlačítko OK.

Fotky se krásně zarovnali, ale tím, že se jedna trochu otočila, vznikly přesahy na okraji fotografie. Zvolil jsem proto nástroj pro ořez (Crop Tool) a při nastaveném pevném poměru stran (fotografie byly pořízeny ve formátu 2:3) jsem provedl nedestruktivní ořez.

Vrchní vrstvu, tedy tu s portrétem, jsem opatřil maskou vrstvy. Bílá maska funguje tak, že vrstvu nekryje, tedy vrstva je zcela viditelná.

Odkrytí kresby ze spodní vrstvy je potřeba do masky kreslit štětcem s černou barvou. Abych si trochu usnadnil kreslení, vytvořil jsem si nejprve nástrojem Magnetic Lasoo Tool (Magnetické laso) pomocný výběr části fotografie, kterou bud zakrývat.

Nyní by bylo možno namísto kresby štětcem vyplnit výběr černou barvou, ale já jsem použil kresbu štětcem (nástroj Brush Tool). Před začátkem kreslení jsem stiskem klávesy D aktivoval příkaz Default Foreground and Background Color (Výchozí barva popředí a pozadí). Tímto se nastaví barva popředí na černou a barva pozadí na bílou.

Kresbou štětcem s černou barvou do masky vrstvy jsem začal odmazávat židli.

V průběhu maskování jsem zjistil, že rozsah původního výběru byl nedostatečný, takže jsem výběr deaktivoval stiskem kláves CTRL + D (Select → Deselect) a dokreslil jsem masku. Představu o masce si lze udělat z následujícího obrázku panelu vrstvy. Na obrázku si také můžete všimnout noví prázdné vrstvy, kterou jsem umístil nad dvě původní. Tu jsem použil pro následující krok.

Když se podíváme na právě vytvořenou kompozici, tak vypadá poměrně nereálně. To je způsobeno tím, že jsme při vymaskování vrchní vrstvy vymazali z fotografie kromě židle také stín vržený na stěnu.

Pro získání reálnějšího výsledku je potřeba dokreslit stín. Ten nemusí přesně odpovídat původní fotografii, ale musí být dostatečně logický k použitému světlu. Postupoval jsem tak, že jsem pomocí nástroje pro výběr Lasoo Tool (laso) nahrubo obtáhl objekt, který má vrhat stín.

Poté jsem, do před chvilkou vložené prázdné vrstvy, vyplnil výběr černou barvou. K tomu jsem použil klávesovou zkratkou ALT + BACKSPACE, kterou se provede výplň barvou popředí.

Výběr jsem zrušil (CTRL + D) a zvolil jsem nástroj pro volnou transformaci Edit → Free Transform klávesovou zkratkou CTRL + F. V místní nabídce (kliknutí pravým tlačítkem nad objektem) jsem zvolil režim úprav Distort.

Tažením uzlových bodů na transformační obálce jsem provedl deformaci černého obrysu. Transformace se potvrdí stisknutím klávesy ENTER.

V této chvíli se stín nalézá před objektem, takže pro jeho správné umístění je potřeba posunout jeho vrstvu v panelu Layers o jednu pozici níže.

Nyní jsem o něco málo snížil hodnotu Opacity (Krytí) vrstvy stínu. Přesné nastavení provedu později.

Stín je nereálný a velmi ostrý. Pohledem na původní fotografii jsem si potvrdil, že je potřeba ho změkčit. Aplikoval jsem tedy na vrstvu se stínem gaussovské rozostření nástrojem Filter → Blur → Gaussian Blur.

Po zjemnění stínu jsem znovu použil nástroj pro transformaci pro jeho doladění a nastavil hodnotu krytí na 50%.

Pro kvalitnější prolnutí subjektů s pozadím jsem pozadí okolo subjektu trochu desaturoval. Použil jsem k tomu vrstvu úprav Hue/Saturation (Odstín/Sytost).

Vrstvu úprav jsem vložil přímo nad vrstvu s pozadím a opatřil jsem jí maskou, kterou jsem omezil její efekt na nejbližší okolí subjektu. Kreslil jsem štětcem s černou barvou s nižším krytím (používám Wacom tablet, takže hodnotu krytí řídím silou přítlaku pera).

Poslední úpravou je přidání trochu šumu přes celou fotografii, který bude sloužit pro její vhledovou kompaktnost. Pro tento účel jsem si vložil novou vrstvu, u které jsem nastavil režim prolnutí na Soft Light a vyplnil jsem jí 50% šedou. Díky tomu se tato vrstva chová jako neutrální. Režim prolnutí Soft Light slouží ke zvýšení kontrastu. Tam kde je tonalita vrstvy nižší než 50% šedá dochází ke ztmavení obrazu a naopak, tam kde je tonalita vrstvy vyšší než 50% šedá dochází k zesvětlení obrazu.

Na neutrální vrstvu jsem aplikoval filtr pro přidání šumu Filter → Noise → Add Noise.

Nakonec jsem ještě provedl znovu ořez obrazu pro eliminaci několika rušivých prvků na okraji fotografie.

Zde je k nahlédnutí konečný stav vrstev pro úpravu.

Nakonec jsem na fotografii aplikoval svůj zažitý postup pro retuš portrétů a tady je výsledek.

Nakonec ještě porovnání fotografie před a po úpravě.

Pokud máte o takovýto typ fotografií zájem, ale sami nemáte vybavení k jejich nafocení nebo úpravě, neváhejte se na mě obrátit. Nabídku fotografických služeb najdete na webu portretyzeman.cz a nabídku retušérských služeb na webu retuser.cz.