Photoshop – test filtru Shake Reduction (Redukce chvění fotoaparátu)

Už několikrát mě u portrétů, které jsem snímal za přirozeného světla s nízkou clonou, zachránil jeden z nejnovějších filtrů Photoshopu – Shake Reduction (Redukce chvění fotoaparátu), který je primárně určen k odstranění neostrosti způsobené pohybem fotoaparátu při snímání. U fotografií, kde snímám celou postavu, je problém, že se oči portrétu nacházejí v okrajových oblastech snímku, ve kterých je oproti středu snímku neostrá a nekvalitní kresba. To se týká zejména snímání s odcloněným objektivem, které je u portrétu žádoucí s ohledem k možnosti rozmazat kresbu v pozadí za portrétovaným.

Pro zkvalitnění svých fotografií jsem se rozhodl vyzkoušet různé varianty fotografování pro posouzení vlivu zvolené clony a technických pomůcek. Následně jsem se rozhodl na pořízených testovacích snímcích aplikovat filtr Shake Reduction (Redukce chvění fotoaparátu), abych zjistil, kolik se toho dá ještě zachránit při postprocessu. Moje dosavadní zkušenost s tímto nástrojem je taková, že fotografie určené pro prezentaci na webu nebo pro tisk v malém formátu (do 18 x 13 cm), které jsou poměrně hodně rozostřené v okrajových oblastech, se mi ve většině případů podařilo zachránit.

Fotografování

Fotografoval jsem vždy dvě série snímků. První s plně odcloněným objektivem a druhou s přicloněním o 2 clony na f/5,6, které ještě umožní rozmazat pozadí za portrétem. Fotografoval jsem na nejdelší ohniskovou vzdálenost mého teleobjektivu 200 mm, tj. 320 mm po přepočtu na políčku kinofilmu. Teoreticky byl tedy nejdelší z ruky udržitelný čas závěrky 1/320 s (převrácená hodnota ohniskové vzdálenosti). Pro testovací snímky jsem použil standardizovaný testovací obrazec dle ISO 12233, který jsem postupně fotografoval z ruky, z ruky s přiblesknutím, ze stativu a z monopodu.

Obrazec v PDF pro vytištění je možno stáhnout např. zde:

http://www.graphics.cornell.edu/~westin/misc/ISO_12233-reschart.pdf

Snímal jsem do formátu Raw a na pořízené snímky jsem v Lightroomu aplikoval základní úpravy – odstranění vad zkreslení objektivu, odstranění chromatické aberace, vyvážení bílé, odšumění (optimalizované pro můj fotoaparát v závislosti na použité hodnotě ISO), roztažení histogramu pro max. kontrast a základní doostření.

Ověřil jsem si, že při plně odcloněném objektivu je možno dosáhnout akceptovatelně kvalitní kresby ve středu snímku, ale na jeho okrajích je pro mě kvalita kresby již neakceptovatelná jak do ostrosti, tak i vlivem přítomnosti silné chromatické aberace. Při zaclonění o dvě clony je již ostrost v okrajích snímku na úrovni ostrosti ve středu snímku při plně odcloněném objektivu a ve středu snímku je ostrost perfektní (samozřejmě z mého subjektivního hlediska).

Vliv použitých pomůcek je velký. Jednotlivé snímky jsem posuzoval vzhledem ke snímku pořízeného ze stativu. Při fotografování z ruky byla pro clonu f/2,8 akceptovatelná ostrost ve středu snímku při použití času závěrky 1/640 s. Při zaclonění na f/5,6 byla kresba dostatečně kvalitní při času závěrky 1/320 s, tedy při minimální doporučené hodnotě. Při fotografování jsem záměrně nepoužíval zafixovaný postoj, ani jsem nefotil sérií snímků za účelem zvýšení pravděpodobnosti zaostřené fotografie.

Druhou sérii snímků jsem pořídil při kombinaci přirozeného a zábleskového světla ze systémového blesku umístěného mimo fotoaparát. Zábleskové světlo samo o sobě dokáže velmi efektivně zmrazit veškerý pohyb a fotografie obecně vykazují nejostřejší kresbu. To platí při fotografování s vyloučením vlivu okolního světla. V mém případě se jednalo o kombinaci světla, ve které byl podíl zábleskového světla nižší. Při portrétním focení je žádoucí odclonit objektiv, takže pro omezení přirozeného světla je nutno nastavit velmi krátký čas závěrky. Zde ovšem narážíme na synchronní čas fotoaparátu, tedy minimální čas závěrky, při kterém je možno exponovat s použitím záblesku. V mém případě se jedná o čas 1/200 s. I přes toto omezení jsou fotografie při času závěrky 1/200 s (resp. 1/125 s) dostatečně ostré. Řešením situace s příliš velkým množstvím světla by bylo použití neutrálního filtru na objektiv, který omezí množství světla procházejícího ke snímači fotoaparátu.

Milým překvapením pro mě byly výsledky při použití monopodu. Přijatelně ostré kresby jsem dosáhl při času závěrky 1/200 s při cloně f/2,8 a 1/100 s při cloně f/5,6.

Filtr Shake Reduction (Redukce chvění fotoaparátu)

Na jednotlivé snímky jsem postupně aplikoval filtr Shake Reduction. Použil jsem jeho defaultní nastavení a aplikoval jsem ho celoplošně. Filtr dokáže kresbu opravdu perfektně zaostřit, ale zároveň do ní může přinést také různé artefakty. V těchto případech je potřeba postupovat tak, že účinek filtru buď lokálně omezíme – aplikuji filtr na kopii vrstvy s obrazem (případně ve formě Smart Filtru), skryji vrstvu černou maskou a kresbou bílým štětcem do masky odkrývám účinek filtru, kde potřebuji. Při větších zásazích je také možno artefakty vzniklé v obraze vyretušovat klasickými nástroji pro retuš (klonovací razítko, záplata).

Účinek filtru si ukážeme na fotografii pořízené časem závěrky 1/160 s při plně odcloněném objektivu (clona f/2,8) kde je velká neostrost v obraze způsobená jak pohybem fotoaparátu během expozice, tak i samotnou horší kresbou nezacloněného objektivu.

Původní fotografie:

Po aplikaci filtru Shake Reduction je fotografie úspěšně zostřena, ale jsou do ní vneseny artefakty v podobě zdvojení kresby (duchů) v obraze.

V detailu to vypadá takto:

Po hrubé úpravě pomocí klonovacího razítka lze výsledek vylepšit:

Při druhém testu filtru jsem použil fotografii pořízenou z ruky při cloně f/2,8 a času závěrky 1/640 s. Jedná se tedy o fotografii, kterou jsem vyhodnotil jako první akceptovatelně ostrou ve středové části snímku.

Filtr v tomto případě odvedl skvělou práci a fotografii perfektně zaostřil bez vzniku viditelných artefaktů.

Také jsem ještě vyzkoušel extrémní případ snímaný časem 1/60 s při cloně f/5,6, který je tak rozostřený, že číslice jsou zcela nečitelné.

S takto rozostřenou kresbou si filtr již neporadil

Nakonec jsem ještě otestoval účinek filtru na fotografii s kvalitní kresbou (f/5,6, 1/100 s snímáno z monopodu).

Pro mě dostatečně kvalitní kresba získala použitím filtru na řezavé ostrosti. I kvalita kresby v rohu snímku je pro portrétní fotografii zcela vyhovující.

Závěr

Díky filtru Shake Reduction máme k dispozici velmi silný nástroj pro nápravu neostrosti v obraze způsobené snímáním s delším časem, než který je bezpečně udržitelný z ruky a rovněž s ním můžeme vylepšit kresbu v okrajových částech snímku způsobenou nižší kvalitou kresby objektivu. V žádném případě to ale neberte tak, že si jako fotografové můžeme dovolit dělat záměrně kompromisy při samotném fotografování. Vždy je primární snahou pořídit pro následné zpracování co nejkvalitnější digitální data.

Pokud to ovšem vezmu z pohledu grafika a retušéra, který mnohdy musí pracovat s velmi nekvalitními podklady od zákazníků, jedná se o velmi cenný nástroj, který najde široké uplatnění.

Z testu si odnáším to, že vhodnou pomůckou pro zvýšení ostrosti mých reportážních portrétních fotografií je monopod, který mi umožní snímat s delším časem a při tom mě příliš neomezuje v pohybu s fotoaparátem a také to, že při snímání s plně odcloněným objektivem je lépe využít střední část obrazového pole a kompozici raději řešit následně ořezem.

Upozorňuji, že uvedené závěry jsou vztaženy ke konkrétnímu fotografickému vybavení (nestabilizovaný objektiv Sigma 70-200 mm/2,8). Při použití špičkových objektivů (např. z řady L od Canonu) bývá kresba v okrajových oblastech snímku při odcloněném objektivu kvalitnější.