Photomatix 5.0 – test nových metod pro mapování tonality a prolínání expozic

Aktuálně vyšla nová, v pořadí pátá, verze aplikace Photomatix Pro, která byla po dlouhá léta standardem pro vytváření a tonální mapování fotografií s vysokým dynamickým rozsahem (HDR). Přestože se v průběhu minulých let objevila zdatná konkurence (na platformě Windows zejména HDR Efex Pro, sada aplikací od Unified Color Technologies a také mapování tonality HDR Pro, které je integrovanou součástí Photoshopu od verze CS5) udržel si Photomatix svojí oblibu. Jako u první aplikace pro zpracování HDR jsem u něj zaznamenal kvalitní nástroje pro odstranění duchů, tedy omezení vícenásobné expozice pohybujících se objektů. V tomto si stále udržuje nad konkurencí náskok. Kde naopak zaostává zejména oproti HDR Efex Pro je v možnosti lokálních úprav aplikovaných přímo na HDR obraz. Ještě dále jsou pak aplikace od Unified Color Technologies, které umožňují veškeré úpravy provádět přímo v 32-bitovém souboru. Tyto aplikace jako jedny z prvních umožnili pracovat přímo s HDR souborem a bylo v nich možno vytvořit reálně vyhlížející finální obraz bez nežádoucího halo efektu.

Do uvedení Photoshop Lightroomu 4.1 (resp. Adobe Camera Raw 7.1) to byla prakticky jediná možnost jak docílit fotografie s rozšířeným dynamickým rozsahem, která ale zároveň nebyla nějakým způsobem stylizovaná. Lightroom sám o sobě sice neumožňuje vytvořit 32-bitový HDR obraz, ale dokáže s takovýmto obrazem pracovat jako s běžným 16 či 8-bitovým obrazem. Výsledkem toho je, že můžeme k úpravě obrazu použít všechny standardní nástroje Lightroomu ovšem s tím rozdílem, že máme k dispozici o několik řádů více tonálních dat. Úpravou docílíme naprosto přirozeně vypadajícího obrazu, na kterém běžný divák ani nemusí postřehnout, že se jedná o interpretaci HDR fotografie, přestože ta obsahuje mnohem více kresby než běžná fotografie.

S uvedením Photomatixu 4 byl, v reakci na uvedení HDR Efex Pro, představen nástroj pro lokální úpravy a také byly doplněny základní postprodukční nástroje. Při mapování tonality bylo možno označit oblast, která nemá být namapována z HDR dat, ale má být nahrazena vybraným zdrojovým souborem. Tento nástroj najde uplatnění zejména u oblohy, kde při použití mapování tonality dochází často k nežádoucímu efektu „černých mraků“. Dále je možné na již namapované fotografii provést některé postprodukční zásahy. Možnosti jsou ale natolik omezené, že je lépe je provádět i v těch nejzákladnějších grafických aplikacích. Zde je na tom o mnoho lépe HDR Efex Pro, který obsahuje technologii Control Points pro plnou lokální kontrolu nad jednotlivými parametry mapování tonality.

Nyní ve verzi 5 přichází Photomatix s úplně novou metodou mapování tonality Contrast Optimizer pro dosažení reálně vyhlížejících fotografií, přidává možnost provádět prolínání expozic z jednoho zdrojového snímku (dříve bylo možno z jednoho zdrojového snímku provádět pouze mapování tonality) a doplňuje u prolínání expozic novou metodu Real-Estate určenou speciálně pro úpravu fotografií interiérů. Další avizovanou novinkou je lepší dávkový procesor, který umožňuje zpracovat zároveň několik variant úpravy obrazu najednou. Je tak možno nechat počítač automaticky pracovat a nakonec si vybrat finální fotografii z vytvořených variant.

Testování

Aplikaci jsem již chvíli testoval v rámci Beta verze a těšil jsem se na finální verzi, takže mě trochu zamrzelo, když jsem zjistil, že již nemám nárok na bezplatnou aktualizaci (aplikaci jsem zakoupil před dubnem 2010) a měl bych za upgrade zaplatit $29 (cena pro nové zákazníky je $99). Vzhledem k tomu, že od uvedení Lightroomu 4.1 používám Photomatix téměř výhradně ke skládání HDR obrazu a ne k mapování tonality, rozhodl jsem se neutrácet peníze za upgrade funkce, kterou vlastně nepoužívám. Nicméně jsem se rozhodl možnosti nového mapování tonality otestovat a porovnat výstupy s Adobe Lightroom 5.

Zdrojové snímky

Pro testování jsem pořídil sérii 9 fotografií v interiéru s výhledem z okna. Tmavší snímky obsahují kresbu v exteriéru, prvky v interiéru tvoří pouze siluetu. Snímky s průměrnou expozicí obsahují kresbu v květině a v rámu okna, exteriér a žaluzie jsou již přepálené a opěradlo černého křesla je ještě příliš tmavé bez kresby. Kresba v křesle je obsažena v nejsvětlejších fotografiích.

13112101_01_original_photos

HDR obraz složený v Photomatixu 5 jsem uložil jako 32-bitový TIFF soubor pro další zpracování. Photomatix 5 umožňuje vícenásobné zpracování HDR obrazu, k tomu slouží rozšířený panel Workflow Shortcuts.

13112101_02_Workflow_shortcuts

V nezpracovaném HDR obrazu otevřeném v Lightroomu je zachována kresba v exteriéru vyjma šedé oblohy. V květině je kresba v listech, ty jsou ale podexponované, ve větvičkách kresba není, opěradlo křesla tvoří siluetu.

13112101_03_nezpracovany_HDR

Při mapování tonality provedeném v Photomatixu jsem vždy u každé z metod ponechal defaultní nastavení převodních parametrů.

Mapování tonality metodou Detail Enhancer

Základní metoda mapování tonality v Photomatixu je Detail Enhancer. Výsledek defaultního nastavení rozhodně nevypadá nijak hrozivě, ale k fotografii má poměrně daleko. Obraz je velmi plochý bez kontrastu a barvy jsou poměrně přesaturované. Kresba je patrná na celé ploše obrazu, obloha za oknem je modrá, černé křeslo je šedivé. Takto nevzhledně upravených obrázků je plný internet.

13112101_04_Photomatix_5_Detail_Enhancer

Z histogramu vidíme, že obraz postrádá kresbu ve stínech.

13112101_05_Photomatix_5_Detail_Enhancer_histogram

Posunutím jezdce Black doleva roztáhneme histogram na celou šířku a fotografie tak dostane kontrast a výsledek je již mnohem líbivější, stále ale dosti nepřirozený.

13112101_06_Photomatix_5_Detail_Enhancer_black

Mapování tonality metodou Tone Compressor

Jednou z možností jak v dřívějších verzích Photomatixu dosáhnout přirozenějšího vzhledu fotografie je mapování tonality metodou Tone Compressor. Výsledkem této metody je tedy fotografie velmi blízká původní průměrné expozici, ve které je o něco více kresby ve stínech i světlech. Celkový efekt je ovšem dosti slabý:

13112101_07_Photomatix_5_Tone_Compressor

13112101_08_Photomatix_5_Tone_Compressor_histogram

Prolnutí expozic metodou Real-Estate

Další možností jak upravit fotografii ve starších verzích Photomatixu bylo namísto mapování tonality z HDR obrazu použití funkce pro prolnutí původních expozic (Exposure Fusion). Zde se dostáváme k první novince Photomatixu 5 a tou je nové nastavení pro prolnutí expozic – Real-Estate. Tato nová metoda je přímo určena k vyrovnání rozdílu v expozici interiéru a exteriéru.

13112101_09_Photomatix_5_Real-Estate

Výsledek je překvapivě velmi dobrý, kresba je patrná po celé ploše obrazu a zůstaly zachovány realistické stíny. Z pohledu na histogram je vidět, že zcela chybí kresba v jasech, což ale v tomto konkrétním případě rozhodně není špatně. Světla v místnosti bylo málo a ve venkovní zatažené obloze ho nebylo o mnoho více.

13112101_10_Photomatix_5_Real-Estate_histogram

Posunutím jezdce White doprava projasníme jasy a dostaneme tak kontrastnější verzi fotografie.

13112101_11_Photomatix_5_Real-Estate_white

Mapování tonality metodou Contrast Optimizer

Hlavní novinkou Photomatixu 5 je nová metoda mapování tonality Contrast Optimizer, která by měla přinášet reálnější výsledky než Detail Enhancer a zároveň výraznější efekt než Tone Compressor.

Výsledek je opravdu o hodně přirozenější, vše je prokresleno, fotografie nepostrádá přirozený kontrast a histogram je roztažen na celou šířku, přičemž fotografie obsahuje více stínů. To odpovídá světelné situaci při snímání.

13112101_12_Photomatix_5_Contrast_Optimizer

13112101_13_Photomatix_5_Contrast_Optimizer_histogram

Úprava v Adobe Photoshop Lightroom 5

Základní úprava HDR TIFFu v Lightroomu (tj. úprava dynamického rozsahu bez přidání lokálního kontrastu) přináší výsledek velmi podobný nové metodě Contrast Optimizer. Je méně kresby v obloze, zatímco je lépe prokresleno černé opěradlo křesla. Střední tóny (zejména u květiny) jsou prokreslenější.

13112101_14_Lightroom_5

Že je výsledný obraz úpravy v Lightroomu velmi podobný úpravě v Photomatixu 5 při použití metody Contrast Optimizer je dobře patrné i z histogramu fotografie upravené v Lightroomu:

13112101_15_Lightroom_5_histogram

Histogram se až na rozdíl ve vykreslení středních tónů téměř shodují.

Závěr

Z tohoto základního testování se jeví výsledky nových metod mapování tonality a prolínání expozic jako velmi kvalitní, s výsledky srovnatelnými s úpravou v Adobe Photoshop Lightroom (resp. Adobe Camera Raw). Pokud tedy člověk nemá k dispozici aplikace od Adobe, jeví se upgrade Photomatixu na novou verzi jako velmi vhodná volba.

Dle propagačních materiálů byly v Photomatixu také vylepšeny funkce pro tvorbu HDR souboru. K otestování této problematiky se dostanu někdy později, ale z ohlasů na beta verzi by se nemělo jednat o tak zásadní vylepšení, aby zavdalo důvod k upgradu. Uvedená vylepšení by se měla týkat jednak lepšího spasování snímků pořízených z ruky bez stativu a širších možností nastavení při odstraňovaní duchů.

Dodatek

Namapovanou fotografii je pak samozřejmě potřeba protáhnout finálním postprocesingem. Zde je potřeba zdůraznit, že se jedná o testovací fotografii, která byla pořízena pouze za účelem sestavení scény s vysokým dynamickým rozsahem. Drobný halo efekt kolem křesla na zde uvedených zmenšeninách, při větším měřítku není patrný.

13112101_17_postprocessing

Advertisements

2 thoughts on “Photomatix 5.0 – test nových metod pro mapování tonality a prolínání expozic

  1. Pingback: Přehled článků | Jan Zeman Photography

  2. Pingback: Valdštejnská zahrada – fotografie architektury (2. část) | Jan Zeman Photography

Komentáře nejsou povoleny.