Valdštejnská zahrada – fotografie architektury (4. část)

Finální stylizace obrazu

V předchozích částech článku jsme se věnovali focení dílčích snímků, základní úpravě těchto snímků a jejich složení do obrazu s vysokým dynamickým rozsahem a úpravě tohoto obrazu. Dnes završíme celkovou tvorbu fotografie její stylizací. Všechny předchozí kroky byly provedeny s vědomím, že bude následovat tato finální úprava. Proto jsme nechali některé nevyřešené věci, jakými jsou celkový kontrast obrazu a mírná neostrost. Pokud bychom ke stylizaci nepřistoupili, museli bychom toto řešit během předchozích úprav.

Pro finální stylizaci fotografií téměř výhradně využívám řadu pluginů (zásuvných modulů) do Photoshopu. Většinu efektů, které pluginy obsahují je možno vytvořit přímo ve Photoshopu, ale je to oproti jejich využití značně zdlouhavé. Obecně je dobré vědět, jak který efekt vzniká, ale pro samostatnou práci je vhodnější použít postup, který ji urychlí. Kromě pluginů je také možno využít akce Photoshopu. Ty si můžete sami naprogramovat anebo se dají zakoupit akce hotové a odladěné.

Ve svém běžném pracovním postupu používám kompletní balíky programů od Nik Collection by Google a onOne Perfect Photo Suite. Také občas používám některé z pluginů od TopazLabs. Pro zpracování takovéto fotografie (barva, exteriér, výpravná kompozice) používám buď plugin Perfect Effects z balíku Perfect Photo Suite nebo Color Efex Pro z balíku Nik Collection by Google. V tomto případě jsem použil druhý jmenovaný. Jeho pro mě největší výhodou je technologie Control Points, která slouží k velmi jednoduché a efektivní tvorbě masek. V Perfect Effects jdou samozřejmě masky vytvářet taky a to prakticky stejným způsobem jako ve Photoshopu, tj. maskovacím štětcem (s možností detekce hran podobně jako v Lightroomu) a pomocí přechodů.

Ještě před započetím stylizace jsem se rozhodl upravit celkovou kompozici. Studna byla na můj vkus příliš blízko středu fotografie, raději bych ji viděl ve třetinové kompozici. Bohužel při snímání jsem toho nedokázal docílit, neboť při umístění studny více doprava se již sochy dostali do zákrytu (viz první část článku popisující snímání fotografie). Rozhodl jsem se tedy oříznout nezajímavou pravou část fotografie pro umocnění kompozice.

Nyní už k samotné stylizaci. Spuštění pluginu provedeme ze speciálního panelu ve Photoshopu, kliknutím na jeho název.

V okně pluginu vidíme po levé straně seznam efektů a na pravé straně použitý efekt. Tlačítkem Add Filter můžeme přidávat další efekty. Můžeme tedy v rámci jednoho zpracování efekty na sebe vrstvit a můžeme také řídit účinnost vrstev (tj. nastavovat sílu efektů). Kliknutím na název efektu tento aktivujeme v aktuální vrstvě. Pro přidání dalšího efektu je tedy nutno nejprve vytvořit novou vrstvu a poté zvolit efekt, který se bude ve vrstvě nacházet. Vrstvit efekty je možno až od 4. verze pluginu, v předchozí verzi bylo možno použít pouze jeden efekt a fotografii bylo nutno zpracovávat na několikrát.

Druhou možností přidání efektu do vrstvy je kliknutí na ikonu napravo od názvu efektu.

Tím dojde k rozbalení nabídky s přednastavením pro daný filtr. Každé přednastavení je reprezentováno náhledem na účinek filtru. Je tak možno vizuálně vybrat vhodné nastavení, které pak už stačí jen mírně upravit.

S oblibou používám filtr Bleach Bypass, který simuluje efekt vynechání bělící lázně během vyvolávání fotografií. Výsledkem tohoto efektu je znatelná desaturace obrazu a zvýšení kontrastu. S vědomím tohoto efektu při aplikaci ostatních filtrů záměrně zvyšuji saturaci a nepřidávám příliš mnoho kontrastu. K aplikování efektů je potřeba přistoupit velmi opatrně a rozhodně to nepřehnat s jejich účinkem. Po vložení filtru vždy stáhneme jeho účinek na minimum (jezdec Opacity v oddílu Control Points – nutno rozbalit rozkliknutím) a poté postupně přidáváme účinek, dokud nejsme spokojeni s výsledkem.

Prvním aplikovaným filtrem je Skylight, který simuluje použití klasického krajinářského filtru. Tento filtr pomáhá odstranit z obrazu modrý nádech. Efekt není nijak výrazný, takže hodnotu Opacity ponechávám na 100%.

Další filtr již udělá v obraze pořádné změny a jako jediný na něj aplikuji masku. Jedná se o filtr Detail Extractor, který slouží ke zvýšení lokálního kontrastu detailů ve fotografii. V případě, tzv. vysokofrekvenčního obrazu (takový, kde se vyskytuje velké množství detailů a ne žádné rozsáhle jednobarevné plochy), což je náš případ, se jedná prakticky o základní nástroj pro zatraktivnění fotografie. Nástroj zvýrazní detaily a přidá do obrazu řezavou ostrost. Z tohoto důvodu provádím vymaskování oblohy (tedy nízkofrekvenční části obrazu), kde by nástroj zvýraznil pouze šum, neboť to je jediný detail, který se v této ploše nachází. Volbou v nabídce Effect Radius můžeme volit tři úrovně detailů, které budou filtrem zvýrazněny.

Po zvýraznění lokálního kontrastu detailů je potřeba také provést zvýšení celkového kontrastu. Color Efex Pro 4 obsahuje řadu filtrů pro úpravu kontrastu. Základním filtrem je Pro Contrast. Jezdcem Correct Contrast se provede úprava celkového kontrastu a jezdcem Dynamic Contrast se upraví lokální kontrast sousedních ploch. Jedná se tedy o úpravu kontrastu nacházející se mezi celkovým kontrastem a kontrastem detailů, který jsme řešily v minulém kroku.

Druhým nástrojem pro úpravu kontrastu, který jsem použil je filtr Tonal Contrast. Tímto filtrem můžeme ovládat kontrast odděleně ve stínech, středních tónech a jasech. Jedná se o velmi silný nástroj, proto jsem ho použil s velmi malou účinností 6%.

Další filtry jsem již přidával s vědomím toho, že obraz musím pro finální filtr poněkud přesaturovat. Mým oblíbeným filtrem je Sunlight, který posune barvy k teplejším odstínům a přidá do obrazu atraktivní záři. Účinek filtru je opět vhodné volit poměrně nízkou, já se obvykle pohybuji mezi 10 až 30%.

Velmi používaným filtrem, který zvýší atraktivnost fotografie je Briliance/Warmth. Filtr zvýší saturaci barev a barevným posunem přidá do snímku náladu. Jezdcem Perceptual Saturation lze zvlášť ovládat saturaci hlavních a doplňkových barev. Opět používám s poměrně malou účinností 10 až 25%.

Nyní nastává čas pro použití filtru Bleach Bypass. Jak jsem zmínil v úvodu, úpravy jsem provedl s vědomí, že při použití tohoto filtru dojde ke zvýšení kontrastu a mírné desaturaci. Opět pracují s nízkou účinností filtru (10%).

Nakonec jsem ještě aplikoval filtr Darken/Lighten Center pro mírné ztmavení okrajů.

Tlačítkem OK potvrdíme úpravy a vrátíme se zpět do Photoshopu. Úpravy se provedly do nové vrstvy.

Nyní jsem se rozhodl vyzkoušet aplikovat na fotografii některý z instantních filtrů z pluginu Analog Efex Pro 2, který simuluje tradiční i netradiční postupy z analogové fotografie. Nakonec jsem se rozhodl fotografii tímto instantním způsobem nevylepšit a dopracovat ji ve Photoshopu. Pro ukázku možností Analog Efex Pro 2 přikládám tři možné varianty.

Varianta 1 – Wet Plate 9

Varianta 2 – Toy Camera 7

Varianta 3 – Vintage Camera 2

Nyní ale zpět do Photoshopu k úpravě z Color Efex Pro 4. Vědom si základního retušérského pravidla „Udělej úpravy tak akorát a potom je stáhni na polovinu“ jsem nastavil prolnutí vrstvy se stylizací na 60%

a pro dotvoření tonálních a barevných úprav jsem aplikoval na obraz úpravu, kterou vynalezl Dan Margulis a nazval jí Man from Mars. K nahlédnutí je např. zde:

http://www.ledet.com/margulis/Makeready/MA70-Man_from_Mars.pdf

V podstatě se využívá barevného režimu Lab k velmi dramatické barvené změně obrazu.

Dan Margulis tento postup poprvé aplikoval na portrét muže, který po aplikaci úpravy vypadal jako marťan, odtud tedy název metody „Muž z Marsu“. Takto dramaticky upravená obraz se prolne s původním obrazem s velmi slabým účinkem (10%). Tím dojde v původním obraze ke zvýraznění tonálního i barevného kontrastu a obraz dostane větší hloubku a barvy šťávu.

Finální úpravou je doostření fotografie. Díky provedeným úpravám je obraz detailní s dostatečnou ostrostí na úrovni detailní struktury. Proto jsem se rozhodl už pouze ke zvýšení hranové ostrosti, která je vlivem použitých filtrů při snímání (polarizační a ND filtr) slabší, než bych si představoval. Pro zvýšení hranové ostrosti jsem použil metodu zaostření pomocí filtru High Pass.

Udělá se duplikát vrstvy s obrazem a aplikuje se na něj filtr Filter → Other → High Pass… Poloměr jsem volil 2 px.

Filtr vytáhne z obrazu hrany a umístí je na neutrálně šedé pozadí. Toho využijeme a nastavíme režim prolnutí takto upravené vrstvy na Soft Light.

Ukázka efektu filtru High Pass:

Původní obraz:

Obraz po zostření hran filtrem High Pass:

Nakonec je vždy dobré prozkoumat konečný obraz v poměrně velkém oddálení. Při tom jsem si všiml, že vlivem použití polarizačního filtru na širokém ohnisku je jeho účinek na oblohu v ploše fotografie nerovnoměrný. Ve středu fotografie je účinek znatelně silnější a obloha je zde tmavší než při okraji fotografie. Náprava tohoto problému je jednoduchá. Provedl jsem selekci oblohy s velmi měkkým okrajem