Valdštejnská zahrada – fotografie architektury (3. část)

Zpracování a úprava obrazu s vysokým dynamickým rozsahem (HDRI)


14062701_442_After

předchozí části článku jsme upravili a sloučili zdrojové soubory do obrazu s vysokým dynamickým rozsahem (HDRI).

K načtení uloženého 32 bitového HDRI souboru do Lightroomu vyberu v modulu Library příslušnou složku v adresářovém stromu a zvolím příkaz Library → Synchronize Folder… Lightroom provede kontrolu složky s jejím záznamem ve svém katalogu a nabídne načtení nově přidané fotografie do katalogu.

14062701_301_Lightroom_synchronize_folder

Po načtení HDRI souboru do Lightroomu je vzhledem k tomu, že fotografovaná scéna měla poměrně nízký dynamický rozsah zobrazen jako standardně exponovaná fotografie.

14062701_302_Lightroom_HDRI_before

14062701_303_Lightroom_HDRI_before_histogram

Pro maximální vytěžení dat provedeme v Ligtroomu následující úpravy: Snížíme hodnotu „Highlights“ na minimum a zvýšíme hodnotu „Shadows“ na maximum. Hodnoty „Whites“ a „Black“ upravíme tak, abychom roztáhli histogram na celou jeho délku. Hodnotu „Clarity“ nastavíme  přibližně v rozsahu 30 až 40. Pokud je potřeba, můžeme upravit celkový jas obrazu jezdcem „Exposure“.

14062701_304_Lightroom_Basic

14062701_305_Lightroom_HDRI_after

14062701_306_Lightroom_HDRI_after_histogram_

Obraz touto úpravou ztratil oproti původní fotografii celkový kontrast a naopak došlo k žádoucímu zvýšení kontrastu detailů. Nápravu ztráty celkového kontrastu budeme řešit ve čtvrté, závěrečné části úpravy. Nyní si zatím pouze připravujeme maximální možné množství obrazových dat pro následné zpracování. Na následujících výřezech si můžeme prohlédnout, kolik kresby v obraze jsme získali navíc oproti standardní expozici.

14062701_311_Lightroom_HDRI_compare_1

14062701_312_Lightroom_HDRI_compare_2

14062701_313_Lightroom_HDRI_compare_3

14062701_314_Lightroom_HDRI_compare_4

14062701_315_Lightroom_HDRI_compare_5

Zde je na místě podotknou, že snímací čipy dnešních digitálních zrcadlovek mají už tak velký dynamický rozsah, že expoziční rezerva při snímání do formátu RAW je běžně +/-2EV, takže pro pokrytí snímané scény bychom si vystačili i se základní expozicí. Situace je samozřejmě horší při snímání do formátu JPEG. Tam tyto až 4 EV expoziční rezervy dobrovolně zahazujeme. Pokud bychom tedy končily naše úpravy v Lightroomu, tak by se pravděpodobně ani nevyplatilo pořizovat více expozičních variant.

Jelikož je ale pro mě úprava v Lightroomu pouze přípravou dat k poměrně silným a z hlediska kvality obrazu destruktivním zásahům při finální stylizaci fotografie, je dobré mít k dispozici násobné množství obrazových dat, které jsem použitím techniky snímání do HDRI získal. Po podrobném prozkoumání je navíc patrné, že v místech s vytaženou kresbou ze stínů, je ve standardní expozici přítomno velké množství digitálního šumu. K tomu u HDRI obrazu nedochází.

Nyní, když jsme si připravili maximum dosažitelných dat pro finální stylizaci, je třeba přistoupit k samotnému obsahu snímku. Na fotografii bude potřeba udělat několik úprav. Bude potřeba vyretušovat artefakty, které jsme do fotografie vnesli v průběhu dosavadního zpracování, to se týká zejména vody u fontány. Také bude potřeba snímek uklidit vyklonováním některých rušivých prvků a vyčistit kašnu.

Obrázek otevřu z Lightroomu do Photoshopu příkazem Photo → Edit in → Edit in Photoshop… V dialogovém okně vybereme možnost „Edit a Copy with Lightroom Adjustments“ a v nastavení exportu určíme typ souboru TIFF nebo PSD (ty oba umožňují práci v 16 bitové barevné hloubce a vrstvách), barevný prostor (obecně volím AdobeRGB, který má větší barevný gamut než sRGB) a 16 bitovou barevnou hloubku. To je nejdůležitější volba, pokud bychom pracovali pouze s 8 bitovou barevnou hloubkou, tak tím zahodíme všechna data, kvůli kterým jsme zatím tak složitě postupovali.

14062701_321_Photoshop_export_dialog

Nejprve jsem pomocí standardního klonovacího razítka vyretušoval několik osob, které se nacházeli v přední části zahrady.

14062701_322_Photoshop_cloning_people_before

14062701_323_Photoshop_cloning_people_after

K vyčištění vody ve studně jsem použil také klonovací razítko. Ovšem v tomto případě již trochu sofistikovaněji. Bylo potřeba odstranit bílou pěnu na zelené vodní hladině. Tj. odstraňoval jsem světlé plošky z tmavé plochy. Proto jsem nastavil režim prolnutí klonovacího razítka na Darken (Ztmavit). Tím dojde k tomu, že kresba klonovacího razítka se projeví pouze na místa světlejší, než je nabraný klonovací vzorek. Také jsem využil další velké výhody nástroje klonovací razítko. Ten se totiž chová jako štětec, tj. je možno řídit sílu jeho účinku buď přímo nastavením hodnot Opacity (Krytí) a Flow (Tok) anebo ještě lépe nastavením přítlaku pera grafického tabletu. Nastavení a použití nástroje demonstruji na následujícím videu. Pozn.: video je v prostřední části zrychleno, ve skutečnosti jsem klonoval kresbu 6x pomaleji.

Obdobně je možno použít režim prolnutí Lighten (Zesvětlit) při retušování tmavších plošek. V místech, kde se střídají jak tmavé tak světlé plošky pak používáme základní režim prolnutí Normal.

Pozn.: Tento postup v podstatě odpovídá základní technice pro zjemnění pleti, které se budu věnovat blíže ve článcích zaměřených na pokročilé retušování portrétů. Rozdíl je ovšem v tom, že při retuši pleti pracujeme s daleko menším krytím štětce, abychom pleť, při zachování její textury, pouze zjemnili.

Klonování provádíme do kopie vrstvy, abychom se mohli kdykoliv vrátit k původní verzi. Tím, že jsme klonovali do kopie vrstvy jsme zdvojnásobili datovou velikost souboru. Pro zmenšení objemu dat jsem si připravil akci, která porovná obsah aktuální vrstvy a obrazem pod ní a vymaže z ní vše, co je shodné, takže se obrazová data v souboru zbytečně neduplikují. Postup popíši v některém z dalších článků. Druhou možností je klonovat do prázdné vrstvy namísto její kopie. To je možné při použití klonovacího štětce, retušovacího štětce nebo při použití záplaty v režimu „podle obsahu“ (content-aware). Při práci se záplatou v normálním režimu je nutno pracovat přímo ve vrstvě s obrazem.

Vyčištěná fotografie:

14062701_324_Photoshop_clean

Samotná vrstva s klonováním:

14062701_325_Photoshop_clean_retouch

Každé klonování způsobí mírné rozmazání kresby, proto na závěr přidáme do vrstvy s klonováním trochu kresebného šumu. Možností je několik: můžeme aplikovat filtr pro přidání šumu přímo na vrstvu, což je ovšem destruktivní proces, který nemůžeme vzít zpět. Druhou možností je převést vrstvu na Smart Object (Inteligentní objekt) a aplikovat šum nedestruktivně. Třetí možností, kterou jsem zvolil já, je aplikace šumu do vlastní vrstvy a ořezání této nové vrstvy se šumem podle vrstvy s klonováním.

Vložil jsem tedy novou neutrální vrstvu. To je taková, která má nastavený režim prolnutí na Soft Light (Měkké světlo) a je vyplněna 50% šedou.

14062701_326_Photoshop_neutral_layer

Tato vrstva se chová neutrálně, to znamená, že nemá na obraz žádný efekt. Přidáním šumu se tak tento aplikuje na obraz pod ní. Pokud nastavíme ořez této vrstvy podle vrstvy předchozí, aplikuje se šum pouze do vrstvy s klonováním. Ořez vrstvy nastavíme přidržením klávesy ALT a kliknutím na dělící čáru mezi vrstvami v panelu Layers (Vrstvy).

14062701_327_Photoshop_Add_Noise

14062701_328_Photoshop_Layers

Nyní je čas podívat se na celkový kontrast obrazu a tím i na jeho hloubku. V předchozím zpracování byl celkový obraz doplněn o řadu detailů zvýšením lokálního kontrastu. To ovšem mělo neblahý vliv na globální kontrast, obraz je poměrně plochý. Pro zvýšení jeho prostorovosti použijeme základního principu, že to co je vepředu má být výraznější a to co je vzadu má být výrazné méně. Na fotografii je vždy výraznější to, co je světlejší a má teplý odstín. Naopak to co je tmavší a má studený odstín je upozaděno.

Pro získání dojmu prostoru tedy zesvětlíme a posuneme k teplejším odstínů bližší části jednotlivých objektů a ztmavíme a posuneme ke studenějším odstínům tmavší části objektů. Pro ztmavení a zesvětlení se klasicky používá neutrální vrstva, do které se kreslí nástroji Dodge a Burn (Zesvětlit a Ztmavit). Já ale raději používám křivky ve formě vrstev úprav s maskami. Křivkou nastavím požadovanou úpravou a kresbou štětcem do její masky určuji místa, kde se má úprava aplikovat. Mohu tak dodatečně řídit sílu efektu úpravou křivky a rozsah použití úpravou masky. Křivky lze použít jak pro práci se světlostí, tak i pro barevný posun k teplejším či studenějším odstínům.

Doplnil jsem tedy do souboru celkem 6 vrstev úprav typu Curves (Křivky) a opatřil je černou maskou. Kresbou štětcem s nastaveným krytím a 30% jsem kreslil do masky. Čtyři první vrstvy slouží k úpravě tonality. Dvě jsem použil pro ztmavení a zesvětlení větších částí obrazu a do dalších dvou jsem kreslil štětcem s malou stopou pro úpravu detailů.

Pro zesvětlení jsem použil křivku prohnutou směrem nahoru:

14062701_331_Photoshop_dodge_curve

a pro ztmavení křivku prohnutou směrem dolu:

14062701_333_Photoshop_burn_curve

Výsledné masky vrstev vypadají takto:

plošné zesvětlení:

14062701_332_Photoshop_dodge

plošné ztmavení:

14062701_334_Photoshop_burn

detailní zesvětlení:

14062701_336_Photoshop_dodge_detail

detailní ztmavení:

14062701_338_Photoshop_burn_detail

U křivky pro posunutí do teplých odstín jsem prohnutím modré křivky dolu přidal žlutou a prohnutím červené křivky nahoru přidal červenou:

14062701_339_Photoshop_warm_curve

14062701_340_Photoshop_warm

U křivky pro posun ke studeným odstínům jsem prohnutím červené křivky směrem dolů přidal azurovou a prohnutím modré křivky směrem nahoru přidal modrou.

14062701_341_Photoshop_cold_curve

14062701_342_Photoshop_cold

Obecně při práci pro zesvětlení a ztmavení je potřeba postupovat jen velmi zlehka s malým krytím. Úskalí použití těchto nástrojů je, že při samotném kreslení prakticky nevnímáme okem jejich účinek. Pro kontrolu je potřeba zapínat a vypínat náhled vrstvy úprav. Při tomto porovnání je účinek úprav jasně patrný.

Přehled použitých vrstev je zde:

14062701_343_Photoshop_layers

příští, poslední, části seriálu si ukážeme finální úpravu a stylizaci fotografie.

14062701_344_Photoshop_after

Reklamy

6 thoughts on “Valdštejnská zahrada – fotografie architektury (3. část)

  1. Pingback: Valdštejnská zahrada – fotografie architektury (1. část) | Jan Zeman Photography

  2. Pingback: Přehled článků | Jan Zeman Photography

  3. Pingback: 500px: Moritzburg | Jan Zeman Photography

  4. Pingback: Valdštejnská zahrada | Jan Zeman Photography

  5. Pingback: Valdštejnská zahrada – fotografie architektury (4. část) | Jan Zeman Photography

  6. Pingback: Valdštejnská zahrada – fotografie architektury (2. část) | Jan Zeman Photography

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s