Redukce šumu sloučením expozic (2. část) – Postup v Adobe Photoshop a Photoshop Lightroom

140907_101_titulni_fotka

V úvodní části článku (Redukce šumu sloučením expozic (1. část) – Test účinnosti) jsem provedl testování účinnosti redukce šumu digitální fotografie metodou sloučení expozic a to oproti běžnému automatickému odšumění a také vůči odšumění v Adobe Photoshop Lightroom 5.6. Metoda se ukázala jako velmi účinná při potlačení jasové složky digitálního šumu vzniklého v důsledku použití vysokých hodnot ISO při fotografování.

Metoda je zejména vhodná pro použití při fotografování statických nočních scén, kdy z nějakého důvodu potřebujeme omezit čas závěrky a musíme proto přistoupit ke zvýšení hodnoty ISO. Potřebné funkce pro použití metody sloučení expozic jsou k dispozici v Adobe Photoshop CC a dále v Adobe Photoshop Extended CS3 až CS6.

Fotografování

Přestože mluvíme o fotografování s „krátkým“ časem závěrky, jedná se v případě noční fotografie o hodnoty v řádu vteřin, takže fotografování ze stativu je zde nutností. Navíc výsledný obraz skládáme z několika stejných expozic, takže díky stativu docílíme dostatečného spasování jednotlivých záběrů. Postup fotografování je jednoduchý. Nejlépe v manuálním režimu (je potřeba aby snímky měly shodnou expozici) pořídíme několik (alespoň pět) totožných snímků ve formátu RAW. Formát RAW nám dává kvalitnější podklady pro následné zpracování. Můžeme díky němu odstranit barevnou složku šumu aniž bychom negativně ovlivnili kvalitu kresby fotografie. Metodu je samozřejmě možno použít i pro záběry fotografované s udržitelným časem z ruky nebo uložené do formátu JPEG, ale kvalita výsledku bude znatelně nižší. To ale platí obecně pro každou fotografii. Celý příspěvek

Reklamy

Redukce šumu sloučením expozic (1. část) – Test účinnosti

140907_101_titulni_fotka

Šum v digitální fotografii je obecně považován za velký problém a je možno sledovat snahu velké části fotografující obce o jeho potlačování, mnohdy na úkor zachování detailní kresby v obraze. Patrná je také velká obava z používání vyšších hodnot ISO a tak mnohdy zbytečně vznikají rozmazané fotografie ať už vlivem nastavení nízkých hodnot ISO a z toho pramenící nutnosti fotografovat delším časem, nebo v důsledku přehnané snahy o potlačení šumu vyžehlením obrazu při následném postprocesu.

K největšímu ničení kresby vlivem silných algoritmů pro potlačení šumu přitom dochází v segmentu kompaktních fotoaparátů a mobilních telefonů a také při fotografování do formátu JPEG u digitálních zrcadlovek. Tedy tam, kde to většinou ani není na místě. Většina fotografií pořízených těmito přístroji se nedočká tisku na větší formát než 15 x 10 cm (to v lepším případě), častěji však zamíří pouze na monitory počítačů a v ještě větší míře na displeje mobilních zařízení. Zde jsou fotografie zobrazeny tak zmenšené, že případný šum, který obsahují, vůbec nemá šanci vyniknout a lidský zrak ho ani nezaznamená. Zato si u takových fotografií spolehlivě všimneme rozpatlané a neostré kresby.

Situace je jiná u profesionální produkce, která se dočká výtisků na velký formát. Zde je nutno rozlišovat mezi reportážní a dokumentaristickou fotografií a ostatní tvorbou. Zatímco u reportážní fotografie je primární obsah a divák automaticky přimhouří oko nad technickou kvalitou fotografie (šum je zde obecně akceptován), tak u dalších typů fotografie většinou šum ani vzniknout nemůže, protože prakticky vždy fotografujeme na nejnižší nativní ISO fotoaparátu. Ať už se jedná o módní a reklamní snímky, které se osvětlují soustavou zábleskových světel nebo o krajinářskou fotografii, kterou snímáme dlouhým časem ze stativu. Disciplínou, která většinu kombinuje popsané techniky, je pak svatební fotografie. Celý příspěvek