Aktuálně vyšla nová, v pořadí pátá, verze aplikace Photomatix Pro, která byla po dlouhá léta standardem pro vytváření a tonální mapování fotografií s vysokým dynamickým rozsahem (HDR). Přestože se v průběhu minulých let objevila zdatná konkurence (na platformě Windows zejména HDR Efex Pro, sada aplikací od Unified Color Technologies a také mapování tonality HDR Pro, které je integrovanou součástí Photoshopu od verze CS5) udržel si Photomatix svojí oblibu. Jako u první aplikace pro zpracování HDR jsem u něj zaznamenal kvalitní nástroje pro odstranění duchů, tedy omezení vícenásobné expozice pohybujících se objektů. V tomto si stále udržuje nad konkurencí náskok. Kde naopak zaostává zejména oproti HDR Efex Pro je v možnosti lokálních úprav aplikovaných přímo na HDR obraz. Ještě dále jsou pak aplikace od Unified Color Technologies, které umožňují veškeré úpravy provádět přímo v 32-bitovém souboru. Tyto aplikace jako jedny z prvních umožnili pracovat přímo s HDR souborem a bylo v nich možno vytvořit reálně vyhlížející finální obraz bez nežádoucího halo efektu.

Do uvedení Photoshop Lightroomu 4.1 (resp. Adobe Camera Raw 7.1) to byla prakticky jediná možnost jak docílit fotografie s rozšířeným dynamickým rozsahem, která ale zároveň nebyla nějakým způsobem stylizovaná. Lightroom sám o sobě sice neumožňuje vytvořit 32-bitový HDR obraz, ale dokáže s takovýmto obrazem pracovat jako s běžným 16 či 8-bitovým obrazem. Výsledkem toho je, že můžeme k úpravě obrazu použít všechny standardní nástroje Lightroomu ovšem s tím rozdílem, že máme k dispozici o několik řádů více tonálních dat. Úpravou docílíme naprosto přirozeně vypadajícího obrazu, na kterém běžný divák ani nemusí postřehnout, že se jedná o interpretaci HDR fotografie, přestože ta obsahuje mnohem více kresby než běžná fotografie.

S uvedením Photomatixu 4 byl, v reakci na uvedení HDR Efex Pro, představen nástroj pro lokální úpravy a také byly doplněny základní postprodukční nástroje. Při mapování tonality bylo možno označit oblast, která nemá být namapována z HDR dat, ale má být nahrazena vybraným zdrojovým souborem. Tento nástroj najde uplatnění zejména u oblohy, kde při použití mapování tonality dochází často k nežádoucímu efektu „černých mraků“. Dále je možné na již namapované fotografii provést některé postprodukční zásahy. Možnosti jsou ale natolik omezené, že je lépe je provádět i v těch nejzákladnějších grafických aplikacích. Zde je na tom o mnoho lépe HDR Efex Pro, který obsahuje technologii Control Points pro plnou lokální kontrolu nad jednotlivými parametry mapování tonality.

Nyní ve verzi 5 přichází Photomatix s úplně novou metodou mapování tonality Contrast Optimizer pro dosažení reálně vyhlížejících fotografií, přidává možnost provádět prolínání expozic z jednoho zdrojového snímku (dříve bylo možno z jednoho zdrojového snímku provádět pouze mapování tonality) a doplňuje u prolínání expozic novou metodu Real-Estate určenou speciálně pro úpravu fotografií interiérů. Další avizovanou novinkou je lepší dávkový procesor, který umožňuje zpracovat zároveň několik variant úpravy obrazu najednou. Je tak možno nechat počítač automaticky pracovat a nakonec si vybrat finální fotografii z vytvořených variant. Celý příspěvek →