Photoshop – test filtru Shake Reduction (Redukce chvění fotoaparátu)

Už několikrát mě u portrétů, které jsem snímal za přirozeného světla s nízkou clonou, zachránil jeden z nejnovějších filtrů Photoshopu – Shake Reduction (Redukce chvění fotoaparátu), který je primárně určen k odstranění neostrosti způsobené pohybem fotoaparátu při snímání. U fotografií, kde snímám celou postavu, je problém, že se oči portrétu nacházejí v okrajových oblastech snímku, ve kterých je oproti středu snímku neostrá a nekvalitní kresba. To se týká zejména snímání s odcloněným objektivem, které je u portrétu žádoucí s ohledem k možnosti rozmazat kresbu v pozadí za portrétovaným.

Pro zkvalitnění svých fotografií jsem se rozhodl vyzkoušet různé varianty fotografování pro posouzení vlivu zvolené clony a technických pomůcek. Následně jsem se rozhodl na pořízených testovacích snímcích aplikovat filtr Shake Reduction (Redukce chvění fotoaparátu), abych zjistil, kolik se toho dá ještě zachránit při postprocessu. Moje dosavadní zkušenost s tímto nástrojem je taková, že fotografie určené pro prezentaci na webu nebo pro tisk v malém formátu (do 18 x 13 cm), které jsou poměrně hodně rozostřené v okrajových oblastech, se mi ve většině případů podařilo zachránit.

Fotografování


Fotografoval jsem vždy dvě série snímků. První s plně odcloněným objektivem a druhou s přicloněním o 2 clony na f/5,6, které ještě umožní rozmazat pozadí za portrétem. Fotografoval jsem na nejdelší ohniskovou vzdálenost mého teleobjektivu 200 mm, tj. 320 mm po přepočtu na políčku kinofilmu. Teoreticky byl tedy nejdelší z ruky udržitelný čas závěrky 1/320 s (převrácená hodnota ohniskové vzdálenosti). Pro testovací snímky jsem použil standardizovaný testovací obrazec dle ISO 12233, který jsem postupně fotografoval z ruky, z ruky s přiblesknutím, ze stativu a z monopodu.

ISO_12233-reschart.ai

Obrazec v PDF pro vytištění je možno stáhnout např. zde:

http://www.graphics.cornell.edu/~westin/misc/ISO_12233-reschart.pdf

Snímal jsem do formátu Raw a na pořízené snímky jsem v Lightroomu aplikoval základní úpravy – odstranění vad zkreslení objektivu, odstranění chromatické aberace, vyvážení bílé, odšumění (optimalizované pro můj fotoaparát v závislosti na použité hodnotě ISO), roztažení histogramu pro max. kontrast a základní doostření. Celý příspěvek

Valdštejnská zahrada – fotografie architektury (4. část)

Finální stylizace obrazu

14062701_442_After

V předchozích částech článku jsme se věnovali focení dílčích snímků, základní úpravě těchto snímků a jejich složení do obrazu s vysokým dynamickým rozsahem a úpravě tohoto obrazu. Dnes završíme celkovou tvorbu fotografie její stylizací. Všechny předchozí kroky byly provedeny s vědomím, že bude následovat tato finální úprava. Proto jsme nechali některé nevyřešené věci, jakými jsou celkový kontrast obrazu a mírná neostrost. Pokud bychom ke stylizaci nepřistoupili, museli bychom toto řešit během předchozích úprav.

Pro finální stylizaci fotografií téměř výhradně využívám řadu pluginů (zásuvných modulů) do Photoshopu. Většinu efektů, které pluginy obsahují je možno vytvořit přímo ve Photoshopu, ale je to oproti jejich využití značně zdlouhavé. Obecně je dobré vědět, jak který efekt vzniká, ale pro samostatnou práci je vhodnější použít postup, který ji urychlí. Kromě pluginů je také možno využít akce Photoshopu. Ty si můžete sami naprogramovat anebo se dají zakoupit akce hotové a odladěné. Celý příspěvek

Valdštejnská zahrada – fotografie architektury (3. část)

Zpracování a úprava obrazu s vysokým dynamickým rozsahem (HDRI)


14062701_442_After

předchozí části článku jsme upravili a sloučili zdrojové soubory do obrazu s vysokým dynamickým rozsahem (HDRI).

K načtení uloženého 32 bitového HDRI souboru do Lightroomu vyberu v modulu Library příslušnou složku v adresářovém stromu a zvolím příkaz Library → Synchronize Folder… Lightroom provede kontrolu složky s jejím záznamem ve svém katalogu a nabídne načtení nově přidané fotografie do katalogu. Celý příspěvek

Valdštejnská zahrada – fotografie architektury (2. část)

Zpracování surových dat a sloučení snímků pro získání obrazu s vysokým dynamickým rozsahem (HDRI)

14062701_442_After

V první části článku (zde) jsem popsal přípravu a průběh fotografování dílčích snímků pro tvorbu HDRI obrazu. V této, druhé, části se budu věnovat základnímu zpracování dílčích snímků a jejich složení do HDRI obrazu.

Úprava začíná stažením fotografií do počítače. Pro základní (a mnohdy také úplné) zpracování fotografií používám Adobe Photoshop Lightroom. Jedná se o ucelené řešení kompletního fotografického workflow od nahrání fotografií do počítače, přes jejich katalogizaci, vyvolání a vyexportování až po finální publikování. Takto ucelené workflow dnes již nabízí většina komerčních RAW editorů (namátkou jmenujme ACDSee Pro 7Aperture, Capture One, Corel Aftershot Pro, Cyberlink PhotoDirector, DxO Optics nebo české Zoner Photo Studio). Také je možné použít kombinaci Adobe Bridge + Adobe Photoshop, ale komfort tohoto řešení za použitím Lightroomu oproti minulosti už přeci jen poněkud zaostává.

Celý příspěvek

Levitace – fotografická montáž

14070202_32_after

Daník má svou hlavu, a když se rozhodl, že se nechá vyfotografovat jako jeho bráška, tedy levitující nad zemí, bylo potřeba neváhat a dokud jeho zájem trval připravit rychle scénu a výbavu pro fotografování. Našel jsem tedy volné místo v obývacím pokoji, nainstaloval zábleskové světlo a pořídil několik fotografií. K závěru fotografování Daník souhlasil, že se nechá zvěčnit i se svým tatínkem. Na této jejich společné fotografii popíši postup tvorby fotografie s levitací.

Celý příspěvek

Cold Light – fotografická kompozice

13121201_22_Final

Při návštěvě bratrance jsem narychlo pořídil momentku při světle úsporné žárovky. Nápad na výslednou kompozici mě naskočil v hlavě okamžitě, když jsem ho uviděl v té beranici. I přes nastavení vyvážení bílé na žárovkové světlo měla fotografie znatelný barevný posun. Celý příspěvek

Photomatix 5.0 – test nových metod pro mapování tonality a prolínání expozic

Aktuálně vyšla nová, v pořadí pátá, verze aplikace Photomatix Pro, která byla po dlouhá léta standardem pro vytváření a tonální mapování fotografií s vysokým dynamickým rozsahem (HDR). Přestože se v průběhu minulých let objevila zdatná konkurence (na platformě Windows zejména HDR Efex Pro, sada aplikací od Unified Color Technologies a také mapování tonality HDR Pro, které je integrovanou součástí Photoshopu od verze CS5) udržel si Photomatix svojí oblibu. Jako u první aplikace pro zpracování HDR jsem u něj zaznamenal kvalitní nástroje pro odstranění duchů, tedy omezení vícenásobné expozice pohybujících se objektů. V tomto si stále udržuje nad konkurencí náskok. Kde naopak zaostává zejména oproti HDR Efex Pro je v možnosti lokálních úprav aplikovaných přímo na HDR obraz. Ještě dále jsou pak aplikace od Unified Color Technologies, které umožňují veškeré úpravy provádět přímo v 32-bitovém souboru. Tyto aplikace jako jedny z prvních umožnili pracovat přímo s HDR souborem a bylo v nich možno vytvořit reálně vyhlížející finální obraz bez nežádoucího halo efektu.

Do uvedení Photoshop Lightroomu 4.1 (resp. Adobe Camera Raw 7.1) to byla prakticky jediná možnost jak docílit fotografie s rozšířeným dynamickým rozsahem, která ale zároveň nebyla nějakým způsobem stylizovaná. Lightroom sám o sobě sice neumožňuje vytvořit 32-bitový HDR obraz, ale dokáže s takovýmto obrazem pracovat jako s běžným 16 či 8-bitovým obrazem. Výsledkem toho je, že můžeme k úpravě obrazu použít všechny standardní nástroje Lightroomu ovšem s tím rozdílem, že máme k dispozici o několik řádů více tonálních dat. Úpravou docílíme naprosto přirozeně vypadajícího obrazu, na kterém běžný divák ani nemusí postřehnout, že se jedná o interpretaci HDR fotografie, přestože ta obsahuje mnohem více kresby než běžná fotografie.

S uvedením Photomatixu 4 byl, v reakci na uvedení HDR Efex Pro, představen nástroj pro lokální úpravy a také byly doplněny základní postprodukční nástroje. Při mapování tonality bylo možno označit oblast, která nemá být namapována z HDR dat, ale má být nahrazena vybraným zdrojovým souborem. Tento nástroj najde uplatnění zejména u oblohy, kde při použití mapování tonality dochází často k nežádoucímu efektu „černých mraků“. Dále je možné na již namapované fotografii provést některé postprodukční zásahy. Možnosti jsou ale natolik omezené, že je lépe je provádět i v těch nejzákladnějších grafických aplikacích. Zde je na tom o mnoho lépe HDR Efex Pro, který obsahuje technologii Control Points pro plnou lokální kontrolu nad jednotlivými parametry mapování tonality.

Nyní ve verzi 5 přichází Photomatix s úplně novou metodou mapování tonality Contrast Optimizer pro dosažení reálně vyhlížejících fotografií, přidává možnost provádět prolínání expozic z jednoho zdrojového snímku (dříve bylo možno z jednoho zdrojového snímku provádět pouze mapování tonality) a doplňuje u prolínání expozic novou metodu Real-Estate určenou speciálně pro úpravu fotografií interiérů. Další avizovanou novinkou je lepší dávkový procesor, který umožňuje zpracovat zároveň několik variant úpravy obrazu najednou. Je tak možno nechat počítač automaticky pracovat a nakonec si vybrat finální fotografii z vytvořených variant. Celý příspěvek

500px Birthday

Poslední listopadová sobota byla posledním dnem pro uveřejnění fotografie do soutěže ke čtvrtému výročí fotografického serveru 500px. Myšlenku na fotografii jsem měl v hlavě již dříve, ale realizaci jsem nechal na poslední chvíli. Rozhodl jsem se fotografii vytvořit formou koláže z origami. Jedná se tak o druhou fotografii (fotokoláž) do mého cyklu „Origami“. Podrobně se o výrobě první fotografie z cyklu rozepisuji v článku zde.

13120101_06_final Celý příspěvek

Karlův most

13112401_07_final_LR

Včera jsem se vypravil do města otestovat funkčnost dálkově ovládaného systémového blesku. Nepředpokládajíc problémy mě dosti rozhodila skutečnost, že ani ne před půl rokem zakoupený radiový odpalovač naprosto vypověděl službu. Po zapnutí se rozsvítilo podsvícení displeje, ale nezobrazily se žádné údaje. Při točení nastavovacím rollerem akorát problikávalo podsvícení. Kdyby se jednalo o jeden z mých „výhodných“ nákupů levného neznačkového zboží z Hon Kongu, tak bych tuto skutečnost bral s klidem. Sice to není Pocket Wizard, ale jedná se o poměrně slušnou značku (Hähnel), s jejichž výrobky jsem nikdy neměl problémy. Rezignoval jsem tedy na použití rádiové spouště a přepnul blesk do wireless módu pro ovládání přímo z interního blesku mého Canona 7D. Blesk se jako na potvoru chytil tak na jeden pokus z deseti. Takže moje venkovní focení s bleskem skončilo fiaskem. Tak jsem alespoň pořídil trochu netradiční fotografii Karlova mostu, o které se rozepíši v následujících odstavcích.

Příběh s bleskem pro mě skončil happyendem. Po příchodu domů jsem zapnul radiový odpalovač a ten v pohodě naskočil. Asi mu nedělalo dobře to venkovní počasí. Také bezdrátové ovládání z interního blesku začalo jako zázrakem fungovat. Celý příspěvek

Borny – úprava fotografie

V tomto článku popíši postup úpravy fotografie, kterou jsem pořídil loni v listopadu u Máchova jezera. Fotografii jsem pořídil za soumraku, kdy podzimní slunce vykreslilo krásné barvy na kopci Borný.

13103001_35_Final_Image

Fotografie přímo z fotoaparátu nedopadla ani zdaleka tak hezky, jako byla ve skutečnosti snímaná scéna. Fotografii jsem narychlo před rokem upravoval, ale nebyla nijak zvláštní, takže jsem na ni prakticky zapomněl. Nyní jsem na ni narazil při procházení fotografického archívu a rozhodl jsem se, že přeci jen při dostatku času zkusím, zda se nedá z dat něco zajímavého vydolovat.

Přestože snímaná scéna měla natolik nízký dynamický rozsah, že se v pohodě vešla do dynamického rozsahu snímače, pořídil jsem tři expoziční varianty. To mi umožnilo převést původní 14-bit RAW soubor do 32-bitového HDR obrazu, který jsem následně upravil v Lightroomu a převedl na pracovní 16-bitový obraz. Tímto způsobem jsem získal základní soubor s dostatečným množstvím obrazových informací, aby na něj bylo možno aplikovat poměrně dramatické postprodukční úpravy bez viditelné ztráty kvality a degradace obrazu. Celý příspěvek